Víte, kolik lyžařů každoročně navštíví Alpy? Kolik neopakovatelných momentů zde prožijí a kolik zde utratí peněz? A v kterých kapsách ty peníze skončí?
Na to, kolik zážitků si návštěvníci z Alp odvážejí, přesná statistika neexistuje. Určitě jich ale nebude málo. Alpy totiž za sezonu přivítají kolem 50 milionů lyžařů. To představuje téměř polovinu všech vyznavačů alpského lyžování, kteří za svým koníčkem vyrazí na svahy. Jak příznačné, že i název jejich sportu je odvozen od názvu tohoto pohoří, které se táhne v šířce od 130 až do 260 kilometrů a délce přibližně 1200 kilometrů přes sedm evropských států.
Alpy jsou skutečnou kolébkou lyžařských sportů. Vznikl zde první ski klub, jezdí se tady nejslavnější závody na vyhlášených sjezdovkách, své návštěvníky si tady doslova hýčkají. Perfektními sjezdovkami, ale i nabídkou dalších služeb a vyžití. Tipy na zajímavé akce pro návštěvníky ostatně čas od času přinášíme i na našem Facebooku a Twitteru.
Každá třetí pracovní pozice v oblasti Alp je nějakým způsobem napojená na turistický ruch. Vlekaři, obchodníci, hoteliéři, majitelé nemovitostí,… Ti všichni jsou součástí perfektně fungujícího systému, ve kterém se každoročně protočí miliardy Eur. Jaká jsou rizika a perspektivy tohoto byznysu a je pro menší a střední investory z České republiky reálné stát se jeho součástí?
Investice v Alpách. Utopie, nebo realita?
Zisky z turistického ruchu v Alpách mají stovky českých společností již léta. Jedná se především o cestovní kanceláře zprostředkovávající zájezdy do Alp. Především v poslední dekádě po vstupu České republiky do Evropské unie ale přibývá i těch, kteří v Alpách investují přímo. Výjimkou zde nejsou čeští hoteliéři, restauratéři ani obchodníci. Příkladem menších podnikatelů mohou být Češky, které ve Švýcarsku rozjely originální obchod s čokoládou.
Asi nejpočetnější skupinou jsou ti, kteří investovali do nákupu nemovitosti v Alpách. Vlastní apartmán nebo chalet využívaný velmi často pro vlastní potřebu v kombinaci s dalším pronájem. Vedle rekreace tak jde zároveň i o investici s pravidelným výnosem. K financování koupě zahraniční nemovitosti lze navíc využít i hypotéku.
Vedle drobných a středních investorů jsou Alpy v hledáčku i středoevropských miliardářů. Někteří zde již investovali v řádech stovek milionů až jednotek miliard korun, další se netají tím, že vyhledávají vhodné příležitosti ke vstupu na zdejší trh.
Ekonomické vlivy na turistický byznys v Alpách
Proti ekonomickým vlivům není zcela imunní ani alpský průmysl cestovního ruchu. Krize z roku 2008 znamenala určitý úbytek hostů. S ním se potýkala především některá střediska v Itálii a Švýcarsku, která jsou ve větší míře závislá na domácí návštěvnosti. Dalším faktorem byly protiruské sankce, propad rublu a snížená koupěschopnost ruské klientely. Podle některých statistik poklesla návštěvnost Rusů v Alpách cca o 30 %.
Žádný z těchto propadů ale nebyl zásadní, byť u některých italských středisek by se dalo hovořit o určité stagnaci. Především rakouská střediska se s problémy vypořádala velmi dobře. Úbytek Rusů nahradili návštěvníci z jiných zemí a například v Tyrolsku turismus láme rekordy. Statistiky navíc vylepšuje i rostoucí návštěvnost mimo hlavní sezonu.
Důkazem jsou i stabilní ceny nemovitostí. Zatímco v důsledku krize například ve Španělsku ceny nemovitostí klesly až o 40 %, v Rakousku i v době krize stabilně mírně rostly. Podobně trvalý růst cen realit zaznamenáváme i ve Švýcarsku.
Roztaje sníh aneb s jakými dalšími výzvami se v Alpách musí poprat?
Ohrožuje globální oteplování a úbytek sněhu turismus v Alpách? Nebo je větším rizikem menší zájem o lyžování u nejmladší generace?
To jsou výzvy, které majitelé resortů a podnikatelé v turismu nechtějí a ani nemohou přehlížet. Již v roce 2012 proto založili společnost AlpNet sdružující nejdůležitější turistické organizace a zastupující stovky alpských středisek.
K hlavním úkolům organizace reprezentující výrazně nadpoloviční většinu alpského turistického byznysu, patří snaha hledat cesty k další obchodní spolupráci, stejně jako k rozvoji a udržení úspěšného alpského obchodního modelu.
Názory na dopady globálního oteplování rozdělují vědce i veřejnost snad od okamžiku, kdy byl tento terminus technicus poprvé použit. S největší pravděpodobností ale během příštích cca 100 let dojde ke zvýšení teploty v oblasti o přibližně dva stupně Celsia.
Podle Ralfa Rotha z německého Institutu pro přírodu, sport a ekologii to ale není největší obava. Úbytek sněhu v posledních letech je podle něj patrný, což ostatně dokazují i sněhové mapy Alp. Žádné věrohodné předpovědi jak se bude vyvíjet sněhová situace v dalších letech či desetiletích ale neexistují.
I přesto, že Alpy lákají stále více návštěvníků v průběhu celého roku, zimní sezona bude i nadále klíčová. Pokud sníh v dostatečné míře nezajistí příroda, musí pomoci technika. Do zasněžování tedy s jistotou budou plynout další investice. Stále více budou směřovány do maximálně ekologických technologií podobně jako např. v Pitztalu, kde se mohou pochlubit unikátním zařízením schopným vyrábět sníh nezávisle na teplotě, vlhkosti vzduchu a větru.
Střídání period s teplejším a chladnějším obdobím není nic neobvyklého a je potřeba s ním počítat. Podle názoru některých klimatologů navíc ani dopady globálního oteplování nemusí mít za následek pouze vyšší teploty a méně sněhu. Dopady se mohou lišit i podle konkrétní lokality. Někde může být srážek více, jinde méně. Především uprostřed zimy se množství sněhu může spíše zvýšit. Podle klimatologa Kevina Trenbertha z Národního centra pro výzkum atmosféry se ale může zkrátit období na začátku i konci zimy, kdy jsme zvyklí na sněhové srážky.
Alpy zdaleka nelákají jen na lyžování
Zaměřit se v Alpách chtějí také na co nejlepší dopravní dostupnost spojenou se snížením provozu automobilů v horách. Vlaky a skibusy s co největším využitím elektrického pohonu by měly propojit jak horská střediska, tak je ještě lépe spojit se vzdálenějšími většími městy.
Do budoucna také nelze očekávat další a další nárůsty počtu návštěvníků. Ostatně i alpská střediska mají svoje kapacity. Zejména u mladší generace se také mění preference a představy o způsobu trávení volného času. Vedle klasického lyžování je to nabídka dalších disciplín, trendových sportovních odvětví a aktivit. Především u mladé generace roste počet návštěvníků, kteří přijíždějí primárně za zábavou. Právě pro ně jsou lákadlem nejrůznější festivaly, koncerty, módní přehlídky nebo divácky atraktivní sportovní akce.
Příkladem střediska, které na tyto trendy úspěšně reaguje, může být např. rakouský Ischgl. Ten je proslulý nejen skvělým lyžováním, ale i koncerty největších světových hvězd, excelentními restauracemi a vůbec bujarým aprés ski. Jako nejlepší aprés ski středisko jej opakovaně zvolili i samotní turisté. Après ski hraje důležitou roli při výběru, kam pojedou na dovolenou u téměř 60 % lidí.
Poroste návštěvnost turistů z dalších kontinentů?
I do budoucna zůstane pro Alpy zásadní návštěvnost z evropského kontinentu. Sdružení AlpNet ale nechce zaspat ani na tomto poli. Důkazem je prezentace na Mountain Travel Symposiu ve Spojených státech amerických, ale také snaha přilákat do Alp návštěvníky z Asie. Jen v Číně se jedná o potenciál přibližně pěti milionů lidí, kteří patří mezi aktivní lyžaře.
Investice do nemovitostí v Alpách
Přemýšlíte o investici do nemovitosti v Alpách? Ať už se jedná o ski apartmán, díky kterému si naplno užijete svoje zimní dovolené, nebo třeba alpský hotel či penzion určený k rozšíření vašeho podnikání, kontaktujte nás.
Rellox je specialistou na zahraniční nemovitosti a na realitních trzích všech klíčových alpských zemí se pohybuje již více než deset let. Díky našim dlouholetým kontaktům navíc zastupujeme přímo developery těch nejlepších projektů.